Výživa lidského organismu je tématem, jímž se zabývají miliony vědců na celém světě. V některých poznatcích se rozcházejí, v jiných se shodují, ovšem v čem se shodují naprosto zřetelně, je prospěšnost procesu klíčení semen rostlin.
Zásady naklíčování semen
První, co vás bude zajímat, je, co lze vlastně nechat vzejít, abychom z toho měli užitek. V zásadě nelze udělat chybu při jakékoli volbě, pouze se vyhněte větším druhům fazolí. Ty jsou v syrovém stavu jedovaté, vhodné jsou pouze adzuki a mungo, které se často objevují již v naklíčeném stavu na pultech supermarketů.
Nakupovat semínka na klíčení však neznamená vtrhnout s nadšením do nejbližší prodejny osiv a odnést si odtud bohatou úrodu, plody určené pro výsev jsou chemicky ošetřené proti škůdcům a ty by vám rozhodně neprospěly. Musí jít o plody pro potravinářské účely.
Mnoho lidí zapomíná na to, že každé semeno v okamžiku, kdy klíčí, obsahuje množství živin v koncentrované podobě, znamená to, že stačí denně pozřít jen opravdu malé množství klíčků. Nachází se v nich minerální látky a stopové prvky, enzymy, proteiny, vitamíny, zkrátka všechny potřebné prvky pro výživu organismu, jež postrádá většina průmyslově vyráběných pochutin.
Výhodou tohoto procesu je absence pesticidů a hnojiv, mladé rostlinky vzejdou v domácích podmínkách i bez nich, pouze buďte opatrní na výskyt plísní. Ideální je proto používat speciální nádoby, např. misky nebo sklenice. Jsou upravené tak, aby množení plísní zabránily.
Klíčky se konzumují v celistvé podobě, neodstraňujte z nich slupku, která obsahuje cennou vlákninu. Ideální je pojídání zasyrova, vařením ztrácí mnoho cenných látek v přirozené podobě.
Proces klíčení by měl probíhat v místnosti, kde je stálá teplota kolem 21 stupňů Celsia, kde není průvan a kam nedopadá přímé sluneční světlo. Vhodné je proces začít v tmavší části místnosti a po vytvoření prvních výhonků klíčící misky přenést tam, kde je více světla.