Letecká přeprava je dnes poměrně přirozenou součástí života a pořídit si letenku a trávit dovolenou u moře není nic luxusního. Cesta letadlem je navíc velmi rychlá, a tak se za pár hodin ocitnete v cílové destinaci, kam byste museli jet autem třeba celý den. Cestování autem má ovšem také své výhody, máte především zajištěné dokonalé soukromí, které vám nenarušuje vůbec nikdo, snad jen občasná hlídka Policie, ale to nebývá tak často.
Nezapomínejme ovšem na jízdu vlakem. Vlakem dokonce cestují někteří lidé zcela záměrně, aby si vychutnali okolní krajinu, nemuseli vydávat energii a stresovat se za volantem a užili si při jízdě i více pohybu, neboť to jízda ve vlakové soupravě za jistých okolností umožňuje velice dobře.
Chce to však vědět, jaká vlaková trať za to stojí, protože jízda tunelem nebo oblastí, kde probíhá těžba uhlí, jsou v provozu tepelné elektrárny, železárny či chemické továrny, vás jistě nenadchne. Jedním z těch železničních koridorů, které vám můžeme doporučit pro kochání se krajinou, je trať, označená číslem 220 z Prahy Hlavního nádraží do Benešova, Tábora, Soběslavi, Veselí nad Lužnicí a Českých Budějovic.
Nejzajímavější úsek přichází od okamžiku, kdy vlak opustí příměstské části hlavního města a míří do oblasti České Sibiře, krajina se tu začíná mírně vlnit a přibývá luk a lesů, vodních toků a rybníků, které tu vytváří velmi malebnou scenérii. Ke svéráznému místnímu koloritu přispívají i některé nádražní budovy, např. Střezimíř, Mezno, Ješetice, Heřmaničky, Chotoviny či Bystřice u Benešova.
Od Tábora také vlak částečně kopíruje tok řeky Lužnice, a pokud nepřestoupíte ve Veselí nad Lužnicí do lokálky směrem na Frahelž, kde byste mohli pokračovat proti proudu Lužnice až na Majdalenu a do Suchdola nad Lužnicí, budete dál směřovat po trati 220 až do Hluboké nad Vltavou – Zámostí, kde lze vystoupit a navštívit známý zámek, anebo doputujete až do jihočeské metropole.